Pe paluji rjat kata o ginavimasko řindo [›Kana o kham po sovipe džala, e paluni strafin astar‹: link_intern E-1] e Tera [Fabiánová: link_intern lit_BIO_fabianova] recitirisardja vuni kata peskê poemura ande Austrijaki nacionalno biblioteka; maškar lende sas jek kata lakê maj anglune poemura:
Ando poemo »Av manca, čhajori« mangavel o murš – katka sî kodo o lirisko protagonisto – pala peski piramni, thaj obečil lakê biagoresko kamlimos, baro respekto thaj baxtalo trajo ande familija, kaj ankêrdol ande late laśo [romanipen: Link_intern Glossar/romanipen]. Kak tradicionalno haćarimos pa l’ relacije maškar le grupengê membrur taj maškar řom taj řomnji, thaj vi naturakê perspektive, save anzaren le manušengê jeg barvalimos, sa kodola punktur sî dominantni ande la Terako kamimasko poemo.
E Tera sas e angluji źeji ande demîltuji Čexoslovakija, kaj ramosardja poezija pe řomaji śib. E ideja thaj o impulso avilo kataj řomistkinja Milena Hübschmannová, savi ande la Terake vorbakê „metaforski erupcije“ dikhlja thaj haćardja la Terako baro talento (Hübschmannová 2015: 344). Milena Hübschmannová mothodas, kê e Tera formirisardja peski poezija maj anglal ande ‘k oralno „improvizacija“ thaj na ande ‘k ramimasko proceso; pala kodja musaj sas te nagovoril la varekon te diktiril vaj te ramol pe hîřtija kodja, so formulisardja oralno. Kako proceso sîkavel o fluentno tranzito kata oralno literatura źi karing e ramome literatura. E Tera dikhêlas peskê recitacije sar „sune“, sar pesko „čačipen“ (čače eksperianse) vaj „mro pharipe“ (peskê dukha); ramome kêrdjile le fiksirime liriski tekstur (vgl. Hübschmannová 2015: 344f.). Pe kodja sama sî e ramome poemoski verzija (angluji data publicirime 1979 ande »Romane giľa«) diferentno kataj verzija, kaj sî oralno prezentirime.
(Translacija: Mozes F. Heinschink)
Literatura
Eder-Jordan, Beate. 2016. Oral and Written Šukar Laviben of the Roma. The Beginning of a Romani Literary Historiography. Translation: Maria Witting. In: Daniel F. Chamberlain/J. Edward Chamberlin (eds.): Or Words to That Effect. Orality and the writing of literary history. (A Comparative History of Literatures in European Languages, XXVIII). Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 194–205.
Hübschmannová, Milena. 2003. Tera Fabiánová. In: RomBase – Didactically edited information on Roma. http://rombase.uni-graz.at/cgi-bin/art.cgi?src=data/pers/fabianova.en.xml (= https://perma.cc/4WSS-QZVN)
Hübschmannová, Milena. 2006. Moje setkání s romano šukar laviben, in: Romano džaniben, ňilaj 2006: 27–60, here p. 42. [= http://www.dzaniben.cz/download.html?f=de787bf3d588e0d4d37e4de04397e2b2.pdf = https://perma.cc/F353-FWVG]
Hübschmannová, Milena. 2009. Mes rencontres avec le romano šukar laviben, in: études tsiganes 36, Vol. 1: 98–135.
Hübschmannová, Milena. 2015. Meine Begegnungen mit dem Šukar Laviben der Roma. Übersetzung aus dem Englischen von Susanne Costa. In: Erika Thurner/Elisabeth Hussl/Beate Eder-Jordan: Roma und Travellers. Identitäten im Wandel. Mit einem Vorwort von Karl-Markus Gauß. Innsbruck: innsbruck university press: 325–366. DOI: 10.15203/2936-95-0-21 [= https://www.uibk.ac.at/iup/buch_pdfs/roma-und-travellers/10.152032936-95-0-21.pdf = https://perma.cc/93B6-M68Q]
Romane giľa: Genďi romaňa poeziatar = Romské písně: Sborník romské poezie. České překlady Milena Hübschmannová, Vladimír Sloup. 1979. Praha: Obvodní kulturní dům v Praze 8.