Abstract

I vorba pa románe sokáša taj pa puránimo andi Francia.

Maj phúri vorba, so sas phendi paj Rom anda Francia, si anda gav Châtillon-en-Dombes paša Lyon, anda berš 1419¹. Le manuš khotar dine le Romenge žutóri taj apal kodal Rom avile te bešen po ríto paša Mâcon, poni či gejle maj dúr. Ando októberi inke kodole beršesko o fóro Sisteron po juho la Franciako mukhle le Romen te šaj torďáren peske le šátri taj le cerhi pi mal taj apal denas le mindig o chábe².

I Francia vi aďes či len hoj le manuš sarmózin anda aver thema vaj anda aver gruppa či na naj tejle iskirime prá le keťťi si žejne ande kecave etnickíva gruppi. Si iskirime ánde fere le manuš, so “tráden le grastenca taj le vurdonenca”, so phenen lenge le Francúzura Gens du voyage. Pe kodo ánav naj čáčimasa čisoski sociálno vaj sociologicko definícia. Si andi Francia 300 000 vaj 400 000 Rom³, so sarmózin pa intrégo luma. Si khote but fejliticka Rom pinžárde sar Rom, Manuš (Manouche), Cintura (Sinti), Gitanura (Gitans) taj áver. Kadal gruppi si le áver história so ande le ánde dojekh thema taj vi pe áver kontinentura. Ánde dojekh them si le Rom áver šiba taj aver sokáša.

Si duj vorbi so šaj žutij ame te haťáras kodo, hoj o románo sokáši ášel mindik jekh, vi te trajin le Rom pe áver thema andi luma. Angluni vorba si i “mozaika”: intrégone románe nípos si lesko sokáši, so jekh ávrestar paruďon. De feri atunči šaj haťáras amáre románe sokáša, te pinžáras vi ame ávre romenga sokáša. Le Romen si vi kade pi cára luma vareso jekh, so si intrégone Romen. Dojto vorba, so šaj žutij ame, si o “kaleidoskopo”: but Rom pa intrégo luma si sar áver, de del pe te pinžárel hoj si Rom⁴.

But anda maškarthemutno románo miškipe sas kerdo andi Francia. La lumako romano kongresi ando London ando berš 1971 avilas avri pe forosko agor ando Paris. Si importantno te haťáras so ášilas pe andi Francia, sar kerďile taj sar žanas maj upre fejliticka romane búťa taj miškimátura, vej andej fórura vej andej thema taj vi maškar le thema pa intrégo luma. Kadalestar kerďilas i politika pej Rom, so várekana angla kado nás⁵.