Abstract

Andi Europa si maj but romane šavora ande školi šutte rigate le ávre šavorendar. Anda kodo si phandado lengo drom hoj te siťon taj hoj t ́aven ávri siťárde. Azír si pré le maj pháres sar pe áver šavora, so naj romane. Le školi, so siťáren le Romen taj so si kerde feri perdál le romane šavora, naj kecave láše sar áver školi. Anda kecave školi le romane šavora náštik pinžáren pe ávre šavorenca, so naj romane, či khote náštig siťon sa, so trobuja lenge te šaj keras so bi kamlinó ando lengo dúrutno trájo.

Šaj phenel pe hoj kadal šavora si le gážendar téle ďalázime taj hoj le gáže na mindig dikhen lenge manušáne čačimátura. Le gáže len peske ando gindo, hoj sostar si t ́aven le románe taj vi le gáženge šavora šutte pe jekh rig. Le gáže gindon peske hoj von si maj but sar le Rom, taj mindig téle dikhen le Romen.

Angla biš tranda berš but Rom, so keren perdal le áver Rom taj lenge čačimátura, kamenas, hoj te paruďol andi politika, hoj te na phíren aba maj dúr le romane šavora ande kecave školi, so či hasnálin lenge. Kadalesa žutinas le Romenge vi maj but organizácii, vi kecave, so nás romane.

Le romane čaládura taj lenge šavora vi von ande kodo šutte pe, sar vi i Denisa Holubová taj dešuefta áver Rom, so šutte pe ande pinžárdo bajo “DH versus Czech republic” (DH versus Čechicko them). Kadal Rom torďile pe anda penge manušáne čačimátura taj mangle peske, hoj te šaj phíren vi le romane šavora khetánes le gáženge šavorenca ande školi. Mangenas peske, hoj kamen te phíren lenge šavora ande inkluzívníva školi.

Kado bajo, hoj te šaj šon le khetánes, vortosáren le Rom so den žutori le Romen taj vi le gáže so žutisáren le Romen. Buťázin pe kado hoj te keravaďon le droma perdal le šavora, te šaj žan maj dúr taj len sáma pe kodo so avla lenca maj dúr. Kado si šukar hoj dikhen, so ášela pe lenca maj dúr, de kado si sa cerra. Perdal kadal šavora trobuj te kerel pe so maj but.

Pel súdura ande maj but thema pi luma taj vi pi Európsko súdo pel manušáne čačimátura (European Court of Human Rights; ECtHR) sikadiľas, hoj kadal šavora si čáčimasa šertome taj šutine rigate ande, sar phenel pe, “speciálníva” školi, “praktickíva” školi vaj ande románe klásura taj školi.

Pala kodo, so sas phendo pel súdura, i politika perdal le romane šavora kerďilas pe maj feder, de čáčimasa, kadal bajura, so sas ande školi, mindig si, le romane šavora si mindig šutte rigate. Europsko komisija phende te paruďol o sistémo po Čecho, po Slováko (po Touco) taj po Ungro, de kadal thema či kamenas te keren khanči kadalesa. Ži aďes si sako dešto romano šavoro šuttino rigate andi kecavi škola, káj phíren feri le románe šavora.